domů
registrační pokladny

 

Musíme se registračních pokladen bát

Výklad Zákona o registračních pokladnách dle Ministerstva financí

Na koho se vztahuje zákon o registračních pokladnách

Kdy zákon vstupuje v platnost

Povinnosti pro subjekty, kterých se týká Zákon o registračních pokladnách

Co musí splňovat registrační pokladny podle Zákon o registračních pokladnách

Výjimky, kdy nedochází k povinnosti evidovat platby prostřednictvím pokladny

Vymezení pojmu "maloobchod"

Registrace pokladny

Co je to fiskální zařízení

 




 











 

Registrační pokladny

Informace o postupu podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách) (dále jen "ZRP")


Úvod

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), (dále jen "ZRP") zavádí povinnost evidovat na registračních pokladnách s fiskální pamětí (dále jen "pokladna") platby v hotovosti prováděné v rámci maloobchodního prodeje a hostinské činnosti.

1. Povinný subjekt    (§ 1)

ZRP ukládá povinnost evidovat platby přijímané nebo vydávané v hotovosti, které realizují daňové subjekty na základě živnostenského oprávnění, které zní na maloobchodní prodej nebo hostinskou činnost popř. dříve vydávaná živnostenská oprávnění na nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje podle živnostenského zákona.

1.1 Způsob evidence plateb na pokladně    (2 písm. g), k), § 3 odst. 1, odst. 3 až odst. 7, odst. 10, § 7 odst. 2)

Zákon rozlišuje pojem "pokladní a prodejní místo". Prodejní místo používá ve smyslu obvyklém v jiných zákonech a znamená tedy provozovnu, budovu prodejnu ( tzv." kamenný obchod) resp. jiný prostor, kde povinný subjekt vykonává tuto činnost. Pokladní místo je již to místo, na kterém dochází k platbě (§ 2 písm. k); v tomto místě musí být umístěna pokladna.

Na této pokladně povinný subjekt eviduje každou platbu a je povinen zákazníkovi za provedenou platbu vydat pokladní blok vytištěný touto pokladnou. Povinnost vydat zákazníkovi blok je součástí informace, kterou viditelně vyvěsí povinný subjekt na každém pokladním místě (§ 3 odst. 3).

Dalším zdrojem informace pro zákazníka, že je platba pokladnou správně evidována, je zobrazovací zařízení, které má být na pokladně umístěno. Výjimku tvoří například prostory, kde vzhledem k vybavení interiéru není vhodné z důvodu narušení prostředí tato zobrazovací zařízení umísťovat (§ 3 odst. 4) např. interiér restaurací.

Co má obsahovat pokladní blok stanoví § 3 odst. 5. Další náležitosti v případě, že je povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty, stanoví § 3 odst. 6 (viz.citace ze ZRP) .

"(5) Pokladní blok vystavený povinným subjektem obsahuje nejméně tyto náležitosti

a)

jméno, příjmení, obchodní firmu, popřípadě jiný název povinného subjektu,

b)

adresu bydliště nebo sídlo povinného subjektu,

c)

daňové identifikační číslo,

d)

daňový kód pokladny,

e)

pořadové číslo pokladního bloku,

f)

rozsah a předmět plnění,

g)

jednotkovou cenu,

h)

částku celkem za jednotlivé předměty plnění,

i)

částku celkem k úhradě,

j)

datum a čas vydání pokladního bloku,

k)

ochranný znak.

(6) Povinný subjekt, který je plátcem daně z přidané hodnoty a vydává daňové doklady podle zákona o dani z přidané hodnoty, musí používat pokladnu, která umožňuje nejméně rozlišení plateb za zdanitelná plnění podléhající příslušným sazbám daně z přidané hodnoty, za plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty nebo plnění, která předmětem daně z přidané hodnoty nejsou. Evidence prostřednictvím pokladny nenahrazuje povinnost plátce daně z přidané hodnoty prokázat další skutečnosti, které nejsou předmětem této evidence a jsou nezbytné pro stanovení jeho daňové povinnosti."

Často opakovanou otázkou k těmto ustanovením je, co znamená "rozsah a předmět plnění", jak podrobné členění jednotlivých typů zboží musí být v pokladním bloku uváděno. Pro kontrolu při správě daní je dostačující, pokud jsou uváděny skupiny zboží např. ovoce nebo pečivo, nikoliv jablka nebo rohlík, i když podrobnější členění není na závadu. Podmínkou uvádění skupin je však stejná sazba DPH zboží začleněného do příslušné skupiny zboží.

Z těchto údajů pokladního bloku se vytváří závěrka vymezená v § 3 odst. 7, která je vytvořena v provozní paměti pokladny a je uložena do její fiskální paměti. Údaje pokladního bloku jsou rovněž uchovávány na kontrolním pokladním bloku, který má buď tištěnou podobu nebo jsou tyto údaje uchovávány na jiném technickém nosiči dat, pokud tento nosič znemožňuje záměnu těchto údajů (§ 2 písm. g) a § 7 odst. 2). Pokud má povinný subjekt více pokladních míst, vede ještě hotovostní deník, ve kterém s odkazem na jednotlivá pokladní místa sumarizuje údaje ze závěrek (§ 3 odst. 10).

1.2 Zvláštní způsoby evidence plateb a výjimky z této povinnosti    (§ 3 odst. 2, odst. 8 a 9, § 11 odst. 1 a 3, )

Pokud povinný subjekt svoji činnost neprovozuje v tzv. "kamenném obchodě", plní svoji povinnost uloženou ZRP ve smyslu § 3 odst. 2 prostřednictvím přenosné pokladny, tj. pokladny, u které není určeno, tedy ani evidováno, pokladní místo.

Pokud jsou předmětem prodeje ceniny, jízdenky a další zboží vymezené v § 3 odst. 8, tedy zboží, které je evidováno jiným průkazným způsobem, stačí, když jsou platby za toto zboží zaevidovány jednou položkou za celý den, i když jednotlivá platba přesáhne částku 50,- Kč.

Jednou položkou za den, lze zaevidovat také všechny platby, které nedosáhly částky 50,- Kč, které si však jakýmkoliv prokazatelným pomocným způsobem povinný subjekt eviduje v  průběhu dne.
Další výjimku, kdy nemusí docházet k evidenci plateb prostřednictvím pokladny, je prodej zboží uskutečňovaný prostřednictvím prodejních automatů nebo při podomním a pochůzkovém prodeji ve smyslu přílohy č. 4 k Nařízení vlády č. 469/2000 Sb. Tyto způsoby uskutečňování prodeje podléhají dosavadnímu způsobu dokazování (§ 3 odst. 9).
Dojde-li k poruše pokladny, evidují se platby buď prostřednictvím záložní pokladny (§ 2 písm. q), § 11 odst. 1) nebo prostřednictvím paragonů (§ 2 písm. j), které vede povinný subjekt označené samostatnou číselnou řadu (§ 11 odst. 3) a eviduje jejich použití s odkazem na záznam o poruše pokladny v servisní knize (§ 11 odst. 1 písm. b).

2. Pokladna

2.1. Vymezení pojmu    (§ 2 písm. o)
 

 

Pokladnu ZRP vymezuje dvěma způsoby

a)

jako jeden celek, který obsahuje elektronické zařízení s fiskální pamětí a tiskárnou a je nějakým způsobem opatřeno zobrazovacím zařízením,

b)

jako určité spojení tiskáren opatřených zobrazovacím zařízením s počítačem, což může být umístěno v jednom pokladním místě, ale také může být prostorově odděleno.

Jak z uvedeného vyplývá, zákon nepředjímá technické řešení funkcí, které zajistí požadavky na evidenci údajů a jejich uchování, a nechává prostor pro jakékoliv vhodné technické řešení, a tím vytváří prostor pro dostatečnou nabídku takových zařízení na trhu.

2.2 Funkční a technické podmínky    (§ 7, § 8)

Funkční a technické podmínky jednotlivých typů pokladen bude dokládat dovozce a výrobce znaleckým posudkem znalce z oboru elektrotechnika, elektronika a výpočetní technika. Ve znaleckém posudku budou zodpovězeny otázky, zda:

a)

tato pokladna zabezpečuje údaje ve fiskální paměti tak, aby byla zajištěna jejich nezaměnitelnost a znemožněno jejich zničení bez porušení této fiskální paměti,

b)

lze umístit zobrazovací zařízení na této pokladně a pokladna umožňuje vytištění pokladního bloku s jeho náležitostmi za podmínky, že zaručuje soulad údajů na pokladním bloku, na kontrolním bloku a v provozní paměti pokladny s částkami na zobrazovacím zařízení,

c)

tiskový výstup jakéhokoliv výsledku finanční operace pokladny je spojen s jeho současným záznamem v provozní paměti a zda jsou tyto údaje následně zahrnuty do údajů, které se ukládají do fiskální paměti,

d)

při vyhotovení závěrky jsou využity všechny údaje z tiskových výstupů uložených v provozní paměti, a souhrnné údaje závěrky se vždy zaznamenají do fiskální paměti a teprve následně může dojít k jejich výmazu z provozní paměti,

e)

k vymazání údajů z provozní paměti může dojít pouze tehdy, pokud v ní uložené údaje byly zahrnuty do souhrnných údajů závěrky a tyto údaje závěrky byly trvale uloženy do fiskální paměti,

f)

kvalita vytvářených kopií a pokladních bloků vydávaných pokladnou, je dostačující pro plnění důkazního břemene všech daňových subjektů (K tomu je nutno poznamenat, že podmínky, které stanoví § 7 odst. 1 písm. f) jenom zdůrazňují již platnou právní úpravu, která vyplývá z § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků.),

g)

pokladna umožňuje záznam údajů o záporném obratu, včetně počtu záporných položek a slev (§ 28 odst. 2 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty),

h)

dojde k zablokování provozu pokladny, pokud je odpojena tiskárna nebo je porušeno spojení s fiskální pamětí nebo její funkce,

i)

tiskárna pokladny zaručuje tisk pouze jednoho vyhotovení originálu pokladního bloku, a to současně s tiskem nebo záznamem kontrolního pokladního bloku, popř. zda zajišťuje rovnocenné uchování údajů na jiném technickém nosiči dat a zda tento způsob uložení znemožňuje změnit tyto údaje (§ 7 odst. 2),

j)

lze uskutečnit tiskové výstupy z údajů ve fiskální paměti v časovém členění podle jednotlivých závěrek nebo v celkovém součtu, a to podle zadání správce daně, a to i zařízením, které není součástí pokladny,

k)

je zajištěno uchování dat v provozní paměti i při poklesu napětí, a to až do provedení závěrky,

l)

fiskální paměť odpovídá průměrně jedné až dvěma závěrkám činěným denně na dobu minimálně čtyř let, a zda je schopna uchovávat údaje do ní vložené po dobu cca 10 let a zda:

 

-

lze vložit nezaměnitelně a neodstranitelně zejména ochranný znak ve tvaru a poměrových hodnotách (příloha č. 1), výrobní číslo pokladny, daňový kód pokladny, označení povinného subjektu, jeho daňové identifikační číslo, datum a čas uvedení pokladny do provozu a, je-li povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty, platné sazby daně z přidané hodnoty a jejich případné změny,

-

se ukládají závěrky vytvořené v provozní paměti s výjimkou identifikačních údajů, které nemusí být opakovány,

-

eviduje stav, dojde-li k výmazu údajů z provozní paměti mimo závěrkový chod a

-

lze získat souhrnné údaje od zahájení provozu pokladny, je-li povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty (§ 8 odst. 2 písm. d)), a dále zda

technická konstrukce pokladny umožňuje přiložení technické uzávěry a je-li třeba přikládat i úřední uzávěru, pokud není fiskální paměť pevně spojena s pokladnou, na které místo se vyznačuje daňový kód pokladny, a jak je zabráněno technickou popř. úřední závěrou neoprávněnému přístupu k ukládaným datům s tím, že tato ochrana ještě umožňuje povinnému subjektu výměnu záznamních a tiskových prostředků popř. zdrojů napětí, bez porušení příslušných uzávěr (§ 7 odst. 3).

2.3 Fiskální paměť    (§ 2 písm. e), § 8, § 13)

Kromě technických a funkčních podmínek fiskální paměti, které budou předmětem znaleckých posudků - viz 2.2 písm. l), ZRP stanoví podmínky výměny fiskální paměti a postup, jakým se tato výměna provede, dojde-li k poruše fiskální paměti nebo je vyčerpána její kapacita, popřípadě dojde ke změně povinného subjektu, který ji užívá (§ 13).

2.4 Dodatečná úprava dosud užívaných registračních pokladen    ( § 5 odst. 7)

Zákon v § 5 odst. 7 předpokládá i možnost doplnit dosud užívanou registrační pokladnu dodatečnou úpravou, jejíž postup bude certifikován, o fiskální paměť tak, aby splňovala podmínky ZRP. Jedná o přechodné období, jehož doba bude vymezena Ministerstvem financí v rozhodnutí o udělení certifikace tomuto modifikačnímu postupu. Vzhledem k tomu, že se jedná o přechodné řešení, které má chránit práva povinných subjektů a zákon přesně nestanoví technické podmínky této úpravy, nevylučuje se ani externí připojení fiskální paměti, pokud bude tento způsob náležitě ošetřen přiložením technických a úředních uzávěr.

3. Certifikace pokladny    (§ 5, § 6)

3.1 Návrh na zahájení řízení

Návrh na zahájení řízení podle správního řádu o certifikaci typu pokladny je oprávněn podat výrobce nebo dovozce určitého typu registrační pokladny. Úplný návrh na certifikaci typu pokladny obsahující náležitosti uvedené v § 6 podá navrhovatel Ministerstvu financí. Jednou z náležitostí návrhu je znalecký posudek, který posuzuje technické řešení z hlediska požadavků uvedených v bodě 2.2. Součástí úplného návrhu je i bezúplatné předání jednoho funkčního modelu pokladny a čtecího zařízení (§ 5 odst. 2). Pokud se jedná o soustavu tiskáren s počítačem vymezených v § 2 písm. o) bod 2, předpokládá se jako prototyp tiskárna a možná technická řešení propojení s počítači.
Předmětem certifikace může být kromě nových typů pokladen též dodatečná úprava připojením fiskální paměti k dosud užívanému typu registrační pokladny bez fiskální paměti tak, aby splňovala funkční a technické podmínky stanovené ZRP (§ 5 odst. 7). Informace o registračních pokladnách a technických možnostech jejich doplnění je předmětem části druhé této informace. Je otázkou nabídky a poptávky na trhu, zda bude výrobcem nebo dovozcem těchto registračních pokladen bez fiskální paměti, předložen návrh na certifikaci postupu jejich "fiskalizace".

3.2 Vlastní řízení

Po provedeném dokazování, kde bude základním důkazním prostředkem posudek znalce - viz bod 2.2, Ministerstvo financí rozhodne o návrhu do tří měsíců (§ 5 odst. 3).

 

Výrobce nebo dovozce zabezpečí

 

a)

proškolení a přezkoušení servisních techniků,

b)

kopii osvědčení o certifikaci ke každému prodávanému výrobku

c)

vlastní prohlášení o tom, že pokladna určená k prodeji je shodná s certifikovaným typem pokladny

Ministerstvo financí zveřejní seznam všech certifikovaných typů pokladen na internetových stránkách a ve Finančním zpravodaji (§ 5 odst. 9). Certifikace typu pokladny je účinná i pro právního nástupce osoby, která o ni požádala.

4. Autorizace a činnost servisního střediska    ( § 15 a § 16)

4.1 Nárok za splnění podmínek

Autorizaci střediska získá každá fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky stanovené § 15 odst. 1 až 3.

Ministerstvo financí zveřejní oznámení o autorizaci servisního střediska a její ukončení na internetových stránkách a ve Finančním zpravodaji (§ 15 odst. 8). Autorizace servisního střediska nepřechází na jeho právního nástupce (§ 15 odst. 6).

4.2 Činnost servisního střediska

Servisní středisko uzavírá smlouvy s povinnými subjekty o servisu jejich pokladny, na jejichž základě

a)

při uvedení pokladny do provozu, vkládá údaje fiskální paměti (§ 9 odst. 3),

b)

provádí pravidelné kontroly registračních pokladen, a to nejméně jednou za 2 roky,

c)

odstraňuje poruchy v provozu pokladny v průběhu jejího užívání (§ 11),

d)

vyměňuje fiskální paměti (§ 13 odst. 3)

e)

provádí nezbytné úkony při ukončení provozu pokladny (§ 12).

5. Úkony správce daně při zahájení provozu a v průběhu provozu pokladny    ( § 9,§ 11, § 12, § 13)

Na jednotlivých úkonech souvisejících s provozem registračních pokladen se podílejí místně příslušní správci daně podle

a)

povinných subjektů,

b)

servisních středisek,

c)

podle pokladního místa (§ 9 odst. 3).

5.1 Při zahájení provozu pokladny

Při zahájení provozu pokladny ověří místně příslušný finanční úřad povinného subjektu údaje tvrzené povinným subjektem.

Správce daně přidělí registrační pokladně daňový kód pokladny, který zapíše do servisní knihy a zaeviduje v databázi pokladen. Pokud není podle typu certifikace nezbytné přikládat úřední uzávěru, zajistí zahájení provozu servisní středisko.

5.2 V průběhu provozu pokladny

Dojde-li k poruše provozu pokladny a konstrukce pokladny vyžaduje přikládání úřední uzávěry podle § 5 odst. 3, § 7 odst. 3 a § 17 odst. 1, zajistí tuto činnost místně příslušný finanční úřad, v jehož územní působnosti je pokladna provozována.

Je-li v průběhu provozu pokladny vyměňována fiskální paměť a není nezbytné přikládat úřední uzávěru, protože je pevně spojena s rámem pokladny, nahlásí tuto výměnu fiskální paměti servisní středisko svému místně příslušnému finančnímu úřadu, který zabezpečení zaevidování této změny v databázi registračních pokladen (§13 odst. 3). V případě, že je nezbytná účast správce daně z důvodu přiložení úřední uzávěry, uzávěru přikládá finanční úřad podle umístění pokladny. I v tomto případě hlásí prostřednictvím svého finančního úřadu servisní středisko provedenou výměnu k záznamu do databáze.
Ukončení provozu pokladny se ohlašuje stejnému finančnímu úřadu, který přidělil daňový kód pokladny, tj. finančnímu úřadu, který je místně příslušný povinnému subjektu (§ 12 odst. 1). Obdobně se postupuje při ohlášení změny údajů vložených do fiskální paměti (§ 13 odst. 2).

6. Povinnosti daňového subjektu    (§ 9, § 11, § 12, § 13)

6.1 Při zahájení provozu pokladny

Povinný subjekt při zahájení provozu pokladny vyplní údaje v servisní knize, kterou si obstaral (není centrálně vydávána jako tiskopis), předloží doklad o nabytí vlastnického resp. užívacího práva k pokladně a prohlášení o shodě pokladny uváděné do provozu s certifikovaným typem nebo potvrzení servisního střediska o dodatečné úpravě již užívané pokladny certifikovaným postupem (§ 9 odst. 1 a příloha č. 2).
Vyplněnou servisní knihu předloží místně příslušnému správci daně k ověření zde uvedených údajů a přidělení daňového kódu pokladny.
O fyzické uvedení pokladny do provozu požádá servisní středisko, se kterým má uzavřenou smlouvu o zajištění servisu pokladny.

6.2 Při poruše pokladny

Povinný subjekt v případě poruchy pokladny, pokud se netýká funkcí, které sám obsluhuje,

a)

přestane bezodkladně na pokladně evidovat platby a zaznamená čas poruchy do servisní knihy,

b)

uvědomí bezodkladně servisní středisko o poruše a čas ohlášení poruchy zaznamená do servisní knihy,

c)

nahradí pokladnu záložní pokladnou, popřípadě pronajatou záložní pokladnou od servisního střediska, nebo eviduje platby pomocí paragonů, a to pouze po dobu nezbytně nutnou; z vystavených paragonů sestaví povinný subjekt závěrku.

Nemůže-li povinný subjekt postupovat podle bodů a) až c) uzavře pokladní místo (§11 odst.1 a 2).

6.3 Při ukončení provozu pokladny

Ukončení provozu pokladny oznamuje povinný subjekt svému místně příslušnému finančnímu úřadu včetně informací o úkonech, které byly v této souvislosti servisním střediskem provedeny, a správce daně zajistí provedení změn v databázi pokladen.
Fiskální paměť vyjmutou servisním střediskem uchová pro účely správy daní, jakož i fiskální paměť, která byla vyměněna (§12, § 13 odst. 3).

7. Porušení povinností podle ZRP    (§ 17, § 18, § 19, § 20 )

7.1 Pokuta za správní delikt

Neplnění povinností vyplývajících ze ZRP výrobcům, dovozcům a servisním střediskům lze uložit opakovaně pokutu za správní delikt vymezený v § 19 odst. 1 písm. a) až písm. e) až 500 tis. Kč, které v prvním stupni projednává Ministerstvo financí a rozhoduje o uložení sankce, a to:

- servisnímu středisku, které

-

nevede řádně servisní knihu podle §  1 odst. 5,

-

neprovede úkony k ukončení provozu pokladny podle § 12,

-

nezajistí řádně výměnu fiskální paměti a s tím spojené úkony podle § 13,

-

neohlásí změnu v seznamu servisních techniků podle § 15 odst. 5,

-

neplní povinnosti vyplývající z jeho činnosti podle § 16, odst. 1, 2, 4 až 6.

- výrobci, dovozci nebo jiné osobě provádějící prodej pokladen za nevedení řádné evidence prodaných pokladen podle § 14 odst. 1 a 2.
Nevede-li ukládání pokut k nápravě, je možno odebrat servisnímu středisku akreditaci.

7.2 Pořádkové pokuty

Povinnému subjektu, který neplní povinnosti uložené ZRP je možno uložit pořádkovou pokutu podle § 37 nebo § 37a zákona č. 337/1992 Sb (§ 18). Pokutu uloží jemu místně příslušný správce daně na základě vlastních zjištění nebo zjištění jiných oprávněných kontrolních orgánů (§ 17). Jinak je nutné upozornit, že dalším důsledkem při nesplnění této povinnosti je velká pravděpodobnost ztráty výhod stanovení daně podle důkazních prostředků, což znamená, že správce daně může stanovit daň podle pomůcek ( 17 odst. 6).

8. Postupné zavedení ZRP povinnými subjekty    <( § 23 odst. 1, 2, §24 a § 25)

Ustanovením § 24 ZRP byla přijata přímá novela § 31 odst.17 zákona o živnostenském podnikání (dále jen "ZŽP") s účinností od 1.7. 2005 tak, že se vydání dokladu o prodeji na vyžádání zákazníka mění na povinnost podnikatele takový doklad vydat, přesahuje-li částka nákupu 50 Kč. Toto ustanovení obsahuje i náležitosti dokladu o prodeji a poskytnutí služby. Ke kontrole plnění tohoto ustanovení jsou oprávněni výhradně živnostenské úřady nebo Česká obchodní inspekce, a to ve vazbě na ustanovení § 16 odst.1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen "ZOS").

Současně se pro potřeby správy daní, novelou ustanovení § 39 odst. 3 zákona o správě daní, upřesňuje povinnost všech daňových subjektů, které přijímají nebo vydávají platby v hotovosti, vést průběžně evidenci jednotlivých plateb, pokud údaje o těchto platbách slouží jako důkazní prostředek pro správné stanovení daňové povinnosti s tím, že od 1.1.2007 ta část živnostníků, která provozuje maloobchod a hostinskou činnost, bude evidenci provádět na registrační pokladně s fiskální pamětí podle ZRP. Nejedná se o zavedení nové povinnosti, neboť i podle dosavadní úpravy správy daní je každý daňový subjekt povinen prokázat svoje příjmy, a to i získané při platbách v hotovosti, což může učinit právě dostatečně průkaznou evidencí. Zákon však nepředjímá, s výjimkou uložené povinnosti určitému okruhu subjektů evidovat prostřednictvím registrační pokladny vymezené ZRP, žádné nové ani další náležitosti těchto evidencí, neboť důkazní břemeno se týká subjektů podnikajících v nejrůznějších typech činností a nelze tedy její formu svazovat zákonem. Je tedy věcí každého daňového subjektu, zda bude shromažďovat kopie paragonů, které vyhotovuje např. podle ZŽP nebo ZOS, či zda evidenci povede jiným průkazným, tedy neformálním, nicméně věrohodným způsobem. Nic nebrání také tomu, aby si, i když mu to zákon neukládá, zavedl evidenci prostřednictvím jakékoliv pokladny.

Jediná povinnost podle ZRP (§ 23 odst. 1), která povinným subjektům nastává s účinností od 1.7.2005 je informovat zákazníka, pokud již dobrovolně používá jakoukoliv elektronickou pokladnu, že mu budou vydávány bloky tímto způsobem a současně uvede na tomto oznámení i svoji identifikaci. Tato informace však není vázána zákonnou úpravou na vydávání potvrzení o provedené platbě podle novely § 31 odst. 17 ZŽP, která platí s účinností od 1.7.2005. Nelze dovozovat, že povinnost vydávat doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby citovaného ustanovení živnostenského zákona je modifikována umístěnou informací zákazníkovi v tomto pokladním místě. Je ale na druhé straně logické, že pokud budou náležitosti dokladu tištěného elektronickou pokladnou, u které je již vyvěšena informace zákazníkovi, podmínky pro doklad o prodeji a poskytnuté službě stanovené § 31 odst. 17 ZŽP, splňovat, tento doklad bude tím dokladem, který se podle ZŽP vydává zákazníkovi.

Bude-li však zákazníkovi vydán i v tomto pokladním místě doklad podle § 31 odst. 17 ZŽP, který nebude vytištěn touto pokladnou, nedochází k porušení žádného zákona a nelze za taková zjištění ukládat sankce. Způsob a formu pokladního bloku stanoví pro povinný subjekt ZRP, ale až s účinností od 1.1.2007. Rovněž pro potřeby plnění důkazní povinnosti při správě daní nelze náležitosti dokladu, tištěného podle ZRP v přechodném období elektronickou pokladnou a náležitosti podle § 31 odst. 17 ZŽP, správcem daně zpochybňovat.

Jedná se tedy bezesporu o přechodné období, ve kterém se zkvalitňuje vydávání dokladů a jejich předávání zákazníkům s možným využitím dosud používaných technických prostředků, a během kterého dojde k postupnému náběhu plnění povinností podle ZRP.

Podle sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 16.6.2005 čj.: 28439/05/04400, je žádoucí aplikovat ustanovení § 31 odst. 17 ZŽP tak, že pro kontrolní činnost živnostenských úřadů, které jsou oprávněny ke kontrole plnění povinností vyplývajících ze ZŽP, nebude nezbytné uvádět na dokladu o prodeji zboží (poskytnutí služby) předávaném zákazníkovi přesnou identifikaci konkrétního druhu zboží nebo poskytnuté služby, nýbrž postačí pouze orientační vymezení specifikující sortiment zboží nebo povahu služby, které lze však blíže upřesnit při následné kontrole.

 

 

 

 

Copyright ©2007 Petr Junek




Reklama

Torrenty za HUbičKU